Alnitak

První aktivitou nového roku 2018 pro alnitacké byla Tříkrálová sbírka. Do této charitativní akce se oddíl zapojuje tradičně každý rok. Pro děti je to výborná zkušenost, při které mimoděk trénují schopnosti jako komunikovat s lidmi, předat získané informace, chovat se zdvořile... Obvykle si při tom skupinky tří králů užijí i nějakou tu legraci a vyberou pár tisíc korun, které pomůžou potřebným skupinám lidí. Děkujeme všem dárcům i koledníkům.

Tags: 

Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh. Tady, ve zdi, se mladý Tristran Thorn zamiloval do krásné Viktorie Foresterové. Ale Viktorie je chladná a vzdálená - tak vzdálená jako hvězda, kterou jednoho mrazivého říjnové večera ona a Tristran vidí padat z nebe. Aby získal Viktoriinu přízeň, přísahá Tristran, že spadlou hvězdu najde a přinese ji své milované.

I my se spolu s Tristanem vydáme na dobrodružnou cestu za svou hvězdou.

První oddílová výprava Alnitaku začala návštěvou pietního místa Eliáš, kde se v lesích nachází skautský kříž a mohyla postavená k uctění památky politický vězňů mučených za komunismu v jáchymovských dolech. Letos se konal výroční 25. ročník této akce, jako obvykle zde proběhl slavnostní nástup a po něm vyprávění skautů, kteří zde byli vězněni. Po závěrečné tématické hře se 12 účastníků výpravy rozdělených pro tento víkend na farmaceutické společnosti Nelarap a Niglabi vydalo do deštných pralesů hledat lék na zákeřnou nemoc ohrožující lidstvo. Do cesty se jim připletli domorodci, s kerými museli hledat stejnou řeč, aby se dorozuměli, pak je ohrožoval nebezpečný parazit v podobě kolíčku a z jáchymovských dolů do našeho cíle na Hřebečné si cestu hledali úplně sami, jen za pomoci map a vlastních orientačních znalostí a dovedností. Pro průzkum pralesa nám přálo počasí, takže ani drobné bloudění v zákeřných deštných pralesích nás nepřipravilo o dobrou náladu a všichni kluci i děvčata šla s chutí vpřed dalšímu dobrodružství.

Tags: 

Krásné dva týdny strávili alnitačtí na letním táboře v Krapicích u Františkových Lázní, kde prožívali táborovou hru Cesta kolem světa. Během čtrnácti táborových dnů navštívili celkem 10 zemí, jejichž zvyky, památky či zajímavosti si představili pomocí bohatého programu plného soutěží, bojovek, vodáckých aktivit, i pomocí vaření jídel typických pro cizokrajné země či přání dobré chuti místními jazyky. S největším úspěchem u dětí se setkala například hra na japonské lovkyně perel, zajímavým zážitkem byl i život o chlebu a vodě v Somálsku, po kterém následovala dražba jídla získaného přepadením nákladní lodě. Skauti se vyřádili při přípravě opery v Sydney i při pašování drog z Mexika do Ameriky. V Číně vařili čínu, v USA hamburgery, ve Francii francouzské palačinky... na Antartidě si dokonce vlastnoručně lovili a připravovali ryby takzvaně od A do Z.

"Jenom si vzpomeň - jednou přijela tak Zimní královna, malého kluka odvezla na saních..." - tak zněla "hymna" a příběh prvního březnového víkendu pro členy oddílu Alnitak. Ti po celé dva dny na chatě u Nové Role představovali dívku Gerdu, která se snaží zachránit svého přítele Káje ze spárů Zimní královny a zbavit ho střípku kouzelného zrcadla. Putování Gerdy na sever bylo dlouhé a plné zvratů, nesčetněkrát se členové posádek snažili zjistit směr dalšího putování v bojovkách, na lanových lávkách, v zahradě plné květin, které se učili poznávat... Omrzliny, které v severní krajině utrpěli, se rovnou učili správně ošetřit, naštěstí ve skutečnosti bylo počasí spíše jarní a více než přívětivé. Předlouhá cesta je nakonec zavedla do zimního království, kde v neděli před odjezdem osvobodili téměř zmrzlého Káje posledním bojem o ohýnky a doslova jej odtáhli za hranici ledového hradu. Jeho srdce roztálo a Gerda si jej odvedla zpět domů - stejně tak se domů vydali i členové podařené výpravy.  

Tags: 

Vydáváme se do Strakonic na skautskou základnu Křemelka, která se na týden stává naším domovem a východištěm pro výpravy po stopách polárníků Scotta, Amundsena a Shackeltona. Sestavením posádek vznikají čtyři polární expedice, které se svými veliteli a za pomoci lodivodů budou dobývat severní a jižní póly. Začínají sháněním sponzorů a stavbou lodi, po překonání oceánu pokračují na saních a sněžnicích, staví si iglú, zakreslují mapu Antarktidy a hledají magnetický pól, k němuž postupují v mlze, loví tuleně a medvědy, k cestě na pól se snaží využít letadlo a vzducholoď, po jejímž ztroskotání hledají trosečníky, aby nakonec stanuly na jižním pólu. Každý z polárníků plní Námořní zkoušky, v nichž získává dovednosti plavčíka, kuchaře, kormidelníka a kapitána. Při večerním slovíčku se věnujeme příběhům polárníků a návaznosti jejich charakterů ke skautským ideálům. Podnikli jsme i prohlídku města s průvodcem, vydáváme se na výlet na naučnou stezku Švandy dudáka, do bazénu, hrajeme divadlo a věnujeme se také dalším skautským i zábavným aktivitám. Prožili jsme týden plný nádherných chvil.

První schůzku v novém roce jsme již tradičně strávili Tříkrálovou sbírkou. Za dvě hodiny schůzky se sice nedá vykoledovat příliš, ale pro potřebné lidi je každá koruna dobrá a pro naše členy každá zkušenost s veřejně prospěšnou činností velmi přínosná, proto se každoročně v Tašovicích, Doubí a Jenišově ke Tříkrálové sbírce rádi vracíme. Letos se sbírky účastnilo celkem 15 Kašparů, Melicharů a Baltazarů z Alnitaku. 

Tags: 

Arktos, souhvězdí Medvěda, dominující na severní obloze, dalo své jméno severním oblastem. Řekové docela přirozeně z něho odvodili slovo Antarktos, značící oblasti jižní, protilehlé zemím severu. Tak se zrodily Arktida a Antarktida. Co bylo důvodem, že se člověk vydal do těchto nehostinných oblastí? Co zde hledal? A kdy to bylo poprvé? To jsou možné otázky, které nás dnes napadají.

Odpověď na první dvě není těžká: Na severu hledali mořeplavci novou cestu do Číny a do Orientu. Ať už kolem pobřeží Kanady (tzv. Severozápadní cesta) nebo kolem severního pobřeží Asie (tzv. Severovýchodní cesta). Na jihu hledali bájnou Jižní zemi (Terra Australis). Na třetí otázku není snadná odpověď. Co budeme považovat za výpravu na sever či na jih? Osídlování Grónska Vikingy? Nebo na jihu obeplutí mysu Dobré naděje?

Ve dnech 14. - 16. října se oddíl Alnitak seznamoval na Hřebečné s krušnohorskými permoníky, trpaslíky, skřítky a jinými individui. Seznamování začalo krátkým testem z vědomostí o permonících a pokračovalo hledáním tajné listiny, kterou jeden z permoníků zanechal v okolí chaty. Nejhorší jsou ale trpaslíci, a tak skautům všemožně bránili permoničí listinu nalézt. Nakonec se však přecejen podařilo a skauti podepsali, že se budou učit žít v tichosti, naslouchat přírodě i svým kamarádům. V sobotu jsme se pustili do výroby trpasličích masek a také se učili odhadovat vzdálenosti, abychom dovedli určit, jak vysoký je průměrný permoník. V odborné literatuře se totiž tvrdí, že je to třičtvrtě lokte...

Delfíni a Vydrýsci mezitím uvařili výborný oběd, po kterém jsme se vydali do dolu Mauritius potkat se nejen se skutečnými permoníky, ale také s netopýry, kteří se zde ukládají ke spánku. Během prohlídky jsme se dozvěděli o rozdílu mezi šachtou a štolou a mnoho dalších zajímavostí o zdejší těžbě cínu. Kromě toho jsme s velkým nadšením vystavěli lesním skřítkům krásné vesnice z přírodního materiálu. Nechyběl v nich kostel, kulturák ani dětské hřiště pro malá trpasličátka. V neděli jsme výpravu zakončili velkým bojem o zlato a plni hezkých zážitků se vydali na cestu k domovům.

Fotografie z výpravy

Tags: 

Dnešním dnem bychom rádi pogratulovali našim novým 5 čekatelům, kteří dnes úspěšně zvládli čekatelskou zkoušku! Oddíl Alnitak tak získal tři nové čekatele (Oak, Želvíka a Vesnu), oddíl Rigel dva (Bobra a Kormorána).
Jen tak dál!

Stránky