Mikan

Vydáváme se do Strakonic na skautskou základnu Křemelka, která se na týden stává naším domovem a východištěm pro výpravy po stopách polárníků Scotta, Amundsena a Shackeltona. Sestavením posádek vznikají čtyři polární expedice, které se svými veliteli a za pomoci lodivodů budou dobývat severní a jižní póly. Začínají sháněním sponzorů a stavbou lodi, po překonání oceánu pokračují na saních a sněžnicích, staví si iglú, zakreslují mapu Antarktidy a hledají magnetický pól, k němuž postupují v mlze, loví tuleně a medvědy, k cestě na pól se snaží využít letadlo a vzducholoď, po jejímž ztroskotání hledají trosečníky, aby nakonec stanuly na jižním pólu. Každý z polárníků plní Námořní zkoušky, v nichž získává dovednosti plavčíka, kuchaře, kormidelníka a kapitána. Při večerním slovíčku se věnujeme příběhům polárníků a návaznosti jejich charakterů ke skautským ideálům. Podnikli jsme i prohlídku města s průvodcem, vydáváme se na výlet na naučnou stezku Švandy dudáka, do bazénu, hrajeme divadlo a věnujeme se také dalším skautským i zábavným aktivitám. Prožili jsme týden plný nádherných chvil.

Arktos, souhvězdí Medvěda, dominující na severní obloze, dalo své jméno severním oblastem. Řekové docela přirozeně z něho odvodili slovo Antarktos, značící oblasti jižní, protilehlé zemím severu. Tak se zrodily Arktida a Antarktida. Co bylo důvodem, že se člověk vydal do těchto nehostinných oblastí? Co zde hledal? A kdy to bylo poprvé? To jsou možné otázky, které nás dnes napadají.

Odpověď na první dvě není těžká: Na severu hledali mořeplavci novou cestu do Číny a do Orientu. Ať už kolem pobřeží Kanady (tzv. Severozápadní cesta) nebo kolem severního pobřeží Asie (tzv. Severovýchodní cesta). Na jihu hledali bájnou Jižní zemi (Terra Australis). Na třetí otázku není snadná odpověď. Co budeme považovat za výpravu na sever či na jih? Osídlování Grónska Vikingy? Nebo na jihu obeplutí mysu Dobré naděje?

V termínu 9. - 23. 7. jsme vyrazily na nebezpečnou cestu za tajemným pokladem řeckých bohů a králů, pradávným Zlatým rounem. Zatímco jsme proplouvaly mezi nebezpečnými Symplegádami, brodily se do věštírny v Delfách a odtud se vydaly hledat starou kořenářku bydlící hluboko v lesích a bažinách, probíhaly přes území obrů, sázely dračí zuby a uspávaly ještěra, který nikdy nespí, bděly nad našimi životy bohyně Héra, Athéna a Afrodita. Přežily jsme a Zlaté rouno bylo navráceno zpět na horu Olymp, kam patří!

Tábořiště jsme sdíleli se skautkami a skauty z Mariánských Lázní v Jedlové u Staré Vody. V rámci puťáku jsme navštívily střed Evropy a na výlet jsme se vydaly do Lázní Kynžvart.

 

 

Začaly jsme již tradičně – již po šesté pořádáním akce pro děti jako součásti folklorního festivalu. Zvolily jsme téma "Na vesnici." Na prvním stanovišti děti přivítal starosta, který jim vysvětlil pravidla, a poslal je do vsi. Tam už na ně čekala stanoviště jako rybáři, kteří potřebovali vylovit z rybníku rybičky; bába kořenářka, která se zamotala v receptu na kašel a bolest žaludku; švec, který se marně snažil navléknout tkaničky do bot; ale také myslivec, převozník, řezník, pekař nebo krejčí. Počasí nám příliš nepřálo, byla opravdu veliká zima, ale skauti nejsou z cukru a tak jsme to zvládly!

Den před tím jsme se vydaly najít Moučné pytle, výprava měla něco kolem 14 km a děvčata ji perfektně ušly, viděly Hornoslavkovské popraviště, prozkoumaly výhled na Svatošských skalách a zahrály mnoho her. V podvečer proběhlo promítání fotek z tábora, kdy se nám po problému s technikou podařilo zvítězit nad materiálem a fotografie jsme přecejen shlédli a pobavili se nad některými výjevy a zjevy tábora i nad filmem, který točily naše skautky.

Tags: 

Září jsme zahájily již tradičně v Lokti, kde skautky připravují program pro děti v rámci Karlovarského folklórního festivalu. Tentokrát jsme cestovali kolem světa, a tak si děti různého věku mohly vyzkoušet zvyky z Číny, Egypta, Brazílie a jiných států. Skautky se skvěle zhostily přípravy a organizace celé akce!

Zahajovací výprava proběhla v téměř rodinném počtu, zúčastnily jsme se vzpomínkového setkání u mohyly Eliáš a nádherné zářijové počasí nás vyprovodilo na pěší cestu do Děpoltovic. Jak a kudy tam dorazit, však děvčata musela zjistit a probojovat se k cíli skrze různé úkoly. V Děpoltovicích jsme přespaly a užily si příjemného víkendu.

Tags: