Oddílová výprava v Chebu
Konečně jsme zase vyrazili na výpravu v trochu normálním počtu. Když jsme dorazili na Želvu – chebskou základnu, byli jsme notně vyhládlí, a tak jsme společně povečeřeli. S plnými žaludky se hned líp vymýšlely lumpárny, a dvě hromady obřích matrací k nim jen lákaly. Řádilo se na nich až do chvíle, kdy jsme dostali pokyn rozmístit je tak, aby se na nich dalo spát. To jsme udělali a pokračovali ve skákání a řádění. Asi už to nebylo k vydržení, protože jsme obdrželi další pokyn – obléct se na ven. Tam jsme se dozvěděli, že toto víkendové dobrodružství bude inspirováno filmem Za plotem. A že teď jsou z nás zvířátka, která se probudila po zimním spánku, zjistila, že všude kolem nich je plot a za ním sídliště rodinných domků. A protože tedy není kde shánět jídlo, ukradneme ho medvědovi. Největším medvědem byl Kalan, ale i ostatní vedoucí se tužili, a tak jsme si dost mákli, než jsme medvědům všechny potraviny sebrali. Pak už byl akorát tak čas naposled si zaskákat na matracích a zalézt do spacáků.
Ráno nás probudilo sluníčko a Kalanův budíček. Venku byla ještě jinovatka, když jsme se rozcvičovali. Po snídani jsme vyrazili na výlet na Bismarckovu rozhlednu na Zelené hoře. Na první zastávce nám Sněženka zapískala morseovkový seznam potravin, který po nás chce medvěd vrátiti, jinak nás sežere. To jsou vyhlídky! Cestou jsme pak hráli různé hry a plnili úkoly, a kdo splnil či vyhrál, mohl si ze seznamu něco odškrtnout. Za hezkého počasí jsme dobloudili a došli až k rozhledně. Byla krásná, ale zavřená. Zklamání nám ale vynahradilo ohniště a obsah Kalanova batohu – spousta špekáčků. Šlo se na dřevo a klacky a za chvíli už jsme opékali a olizovali si mastné prsty od buřtů. Když už jsme začínali trošku mrznout, vydali jsme se na cestu zpět. Protože se začala hrát schovka, přeběhli jsme odbočku, a tak jsme se zpátky vraceli stejnou cestou. Nevadí, i tak se to povedlo.
Po návratu jsme si ohřáli polívku a po ní hráli hry, a samozřejmě skákali po matracích. Než Herkules s Caesarem za vydatné duševní podpory Vydrýska uvařili večeři, promítli jsme si film Za plotem, který jsme zrovna prožívali. Byl to po výletu příjemný odpočinek. Po večeři šli ještě ti, kterým to nestačilo, znovu ven, jiní si uvnitř zpívali nebo hráli deskovky. Poměrně brzy jsme usnuli.Další ráno nás znovu vzbudilo sluníčko spolu se Želvíkem. Sbalili jsme si, poskákali si po matracích a po snídani jsme se sešli venku na velké závěrečné bojovce proti deratizátorovi. Společně jsme ho porazili a zůstali ještě venku na nějaké hry jako lasery nebo fotbal. Pak už byl čas udělat si „hostinu“ – sníst všechno,co zbylo, složit zpátky matrace, douklidit základnu a vydat se na vlak. Můžeme se těšit na další společné oddílové chvíle.
