O letních prázdninách se vydáme na tábory
S přibližujícím se létem a prázdninami se přibližují i skautské tábory oddílů našeho přístavu, které jsou obvykle vyvrcholením celoroční činnosti. Všichni se tak velmi těšíme na pár týdnů na táboře strávené společně se sestrami a bratry ze skautského oddílu. Vydáváme se za dobrodružstvím, hrami, výchovou i nezbytnou prací do různých míst Česka, aby zde děti i vedoucí strávili příjemné chvíle naplněné skautským programem a přátelskou atmosférou. V letošním roce se oddíl Rigel vydává do Bechyně, oddíl Mintaka zavítá na Slezskou Hartu, oddíl Alnitak bude tábořit ve Vamberku, stranou nezůstává ani oddíl dospělých skautů Klub OS – Bellatrix, který se vydává splout řeku Berounku. Letních táborů pořádaných naším přístavem se zúčastní přibližně 115 dětí a dospělých. Připomeňme si krátce tábory uskutečněné v loňském roce.
Letní tábor družiny Mikan a oddílu Bystřina „Ve znamení kalicha” – Sezimovo Ústí
Táborníci byli rozděleni do tří soupeřících družin – Kališníci, Křižáci, Královské vojsko. Jak již název družin napovídá, celotáborová hra byla zaměřena na období husitských válek. Proběhla tak řada urputných bitev, do kterých se s chutí zapojili i vedoucí. Tábor ale nebyl jen o zápolení, ale poznali jsme také blíže Jihočeský kraj – spletité uličky Tábora, ale i jeho tajemné podzemí. Nakoukli jsme do vily druhého prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Jeden z prvních výletů nás zavedl na Kozí Hrádek, kde nejen o pravdě Mistr Jan Hus kázal. Když jsme zrovna nebojovali či neputovali krajem, našla se i chvilka na koupání či rukodělky – letos jsme barvili trika v družinových barvách. Ač slunko někdy dosti připalovalo, náladu nám nic nekazilo. Naše táborové dobrodružství jsme si náramně užili.
Letní tábor oddílu Rigel „Období Meidži” – Bílčice
Po několika letech se nám zadařilo se dostat na tábořiště na Slezské Hartě, o kterém jsme měli dobré reference – a naše očekávání se naplnilo. Po dlouhé cestě se začal rozbíhat táborový program inspirovaný obdobím reforem a přerodem japonské společnosti od samurajského v moderní stát během vlády císaře Meidži. I u nás samotných probíhal jakýsi přerod. Převaha vlčat a nováčků mezi účastníky tábora vyžadovala mnoho pokroků a učení se novému na jedné straně, trpělivosti a porozumění při vedení na druhé straně, zvlášť, když se nedařilo vše úplně podle naplánovaných představ. Drobná škobrtnutí pomohly překlenout jednak dobré možnosti pro vodácké aktivity, zejména plachtění, i příjemné prostředí v přírodě, ale zejména dobrodružný příběh, v němž probíhal zápas o obrodu starých samurajských řádů s novým myšlením a pokrokem, kterým byly naplněny táborové hry a další aktivity – zejména noční hra, souboje s meči a obchodování se těšily oblibě, stejně jako sportovní aktivity nebo tradiční mýdlové zápasy. Taktikou a strategií pak oplývalo večerní soupeření klanů nad mapou o ovládnutí území Japonska. Při výletu jsme se vypravili na vrch Velký Roudný s rozhlednou. Na závěr tábora si při takřka pravém mořském příboji a bouřlivém větru složili svůj slib dva skauti a pět vlčat. Po té nás již čekala cesta domů, rádi se však na toto místo budeme vracet.
Letní tábor oddílu Mintaka „Hunger Games” – Žirov
Po dlouhé době se nám povedlo dostat se na nějaké nové a neznámé místo, na tábořiště u Dolních Kladin na Vysočině. Cesta tam vedla přes Prahu a Humpolec, na místo jsme dorazili až pozdě odpoledne. Čekalo nás tam perfektně vybavené tábořiště v těsné blízkosti velkého rybníka. Další den začala celotáborová hra inspirovaná knihami The Hunger Games, konkrétně Vražednou pomstou a Sílou vzdoru. První týden byl ve znamení výcviku na Čtvrtohry a skončil vlastními Čtvrtohrami, stihli jsme ale i výlet do Jihlavy spojený s návštěvou místní ZOO. Na konci týdne se konaly sliby. Druhý týden začalo povstání proti Kapitolu, povstalcům se postupně dařilo získávat zbraně potřebné pro další boj a nakonec dobyli Kapitol a zajali jeho prezidenta. Mimo to jsme absolvovali výlet na hrad Orlík u Humpolce. Nakonec nás čekal díky zpoždění autobusu zrychlený přesun z Roztyl na Florenc, autobus do Karlových Varů jsme stihli opravdu na poslední chvíli.
Letní tábor oddílu Alnitak „Pán prstenů” – Jindřichovice
Během cesty jsme byli všichni zvědaví, v jakém prostředí strávíme následující dva týdny s oddílem. Na tábořišti nás čekalo kromě našich vedoucích taky pět týpí a deset podsadových stanů, do kterých jsme se ubytovali. Pak už jsme se sešli u ohniště v Roklince, kde nás kouzelné prskavky rozdřadily do společenstev, v nichž jsme prožívali letošní táborová dobrodružství. Čekalo nás společné putování Středozemí až k Mordoru, abychom vhodili Prsten do Hory Osudu a tím navždy zachránili svobodné národy před mocí zlého Saurona. Cestou jsme museli překonat mnohé útrapy – poté, co jsme se připravili na cestu výrobou vlajek a vymyšlením pokřiku, jsme bojovali se spoustou nepřátel, se Sarumanem v jeho knihovně, pak ve vodách Morie s obrovskou chobotnicí, následně s Balrogem a jeho ohněm. Konečně jsme dorazili k Elfům, kteří nás odměnili Elfskými hrami a příjemným večerním Elfness. V dalších dnech jsme se přesunuli k vodám divoké Anduiny, která byla představována úsekem Otavy mezi Sušicí a Hošticemi. Bylo hezké zkusit splout jinou řeku, než důvěrně známou Ohři, i seznámit se s pro nás neobvyklými plavidly – rafty a trojmístnými kanoemi. Velmi jsme si užívali množství sjízdných jezů, a i když chvílemi bylo víc vody nad námi než pod námi, s radostí jsme nabývali nových vodáckých zkušeností a nenechali jsme si ujít ani návštěvu hradu Rabí. Anduina nás dovezla do druhého týdne tábora, v němž jsme sice v horším počasí, ale zato již mnohem víc stmeleni společným dobrodružstvím dál neúnavně putovali k Mordoru. Cestou jsme zachraňovali Gluma z tábora Skurútů, ošetřovali mu rány při tradiční táborové simulačce, přecházeli Mrtvé močály, dobývali velkou krabicovou pevnost, dostávali skřety na lopatky. Abychom nebojovali jen s příšerami ze Středozemě, občas jsme také bojovali mezi sebou v nějaké sportovní hře, nebo se přiučili něco nového při oblíbených táborových mini kurzech. Udělali jsme si výlet do Blatné a navštívili zdejší zámek a koupaliště. S nadšením jsme plnili své služby a v noci hlídali tábor, aby se k nám Grimm s Mikankami tak snadno nedostali. Hodně času jsme strávili společným povídáním a vzájemným oceňováním snah druhých, ale i sebehodnocením. Nesoutěžili jsme, kdo se k branám Mordoru dostane dřív, naopak všechna tři společenstva putovala spolu a někdy si i vzájemně pomáhala. Utvořili jsme tak skvělé velké společenstvo Alnitak, které po dvou týdnech zvládlo nejen spálit Prsten v Hoře Osudu, ale zvládlo mnohem víc – poznat ochotu, odvahu, nadšení, pracovitost, samostatnost, laskavost a mnoho dalších ctností, které nás tímto táborem provázely a jež jsme se po celý tábor učili rozeznávat při každodenním snažení u sebe i u druhých. Z tábora jsme odjížděli s dobrým pocitem ze složených slibů, splněných výzev i zkoušek a vzájemného přátelství.