Letní tábor oddílu Alnitak Jindřichovice 2023
Letos jsme se vydali na dosud neznámé tábořiště v Jindřichovicích u Blatné. Během cesty jsme byli všichni zvědaví, v jakém prostředí strávíme následující dva týdny s oddílem. Na tábořišti nás čekalo kromě našich vedoucích taky pět týpí a deset podsadových stanů, do kterých jsme se ubytovali. Pak už jsme se sešli u ohniště v Roklince, kde nás kouzelné prskavky rozdřadily do společenstev, v nichž jsme prožívali letošní táborová dobrodružství. Čekalo nás společné putování Středozemí až k Mordoru, abychom vhodili Prsten do Hory Osudu a tím navždy zachránili svobodné národy před mocí zlého Saurona. Cestou jsme museli překonat mnohé útrapy – poté, co jsme se připravili na cestu výrobou vlajek a vymyšlením pokřiku, jsme bojovali se spoustou nepřátel, se Sarumanem v jeho knihovně, pak ve vodách Morie s obrovskou chobotnicí, následně s Balrogem a jeho ohněm. Konečně jsme dorazili k Elfům, kteří nás odměnili Elfskými hrami a příjemným večerním Elfness. V dalších dnech jsme se přesunuli k vodám divoké Anduiny, která byla představována úsekem Otavy mezi Sušicí a Hošticemi. Bylo hezké zkusit splout jinou řeku, než důvěrně známou Ohři, i seznámit se s pro nás neobvyklými plavidly – rafty a trojmístnými kanoemi. Velmi jsme si užívali množství sjízdných jezů, a i když chvílemi bylo víc vody nad námi než pod námi, s radostí jsme nabývali nových vodáckých zkušeností a nenechali jsme si ujít ani návštěvu hradu Rabí. Anduina nás dovezla do druhého týdne tábora, v němž jsme sice v horším počasí, ale zato již mnohem víc stmeleni společným dobrodružstvím dál neúnavně putovali k Mordoru. Cestou jsme zachraňovali Gluma z tábora Skurútů, ošetřovali mu rány při tradiční táborové simulačce, přecházeli Mrtvé močály, dobývali velkou krabicovou pevnost, dostávali skřety na lopatky. Abychom nebojovali jen s příšerami ze Středozemě, občas jsme také bojovali mezi sebou v nějaké sportovní hře, nebo se přiučili něco nového při oblíbených táborových mini kurzech. Udělali jsme si výlet do Blatné a navštívili zdejší zámek a koupaliště. S nadšením jsme plnili své služby a v noci hlídali tábor, aby se k nám Grimm s Mikankami tak snadno nedostali. Hodně času jsme strávili společným povídáním a vzájemným oceňováním snah druhých, ale i sebehodnocením. Nesoutěžili jsme, kdo se k branám Mordoru dostane dřív, naopak všechna tři společenstva putovala spolu a někdy si i vzájemně pomáhala. Utvořili jsme tak skvělé velké společenstvo Alnitak, které po dvou týdnech zvládlo nejen spálit Prsten v Hoře Osudu, ale zvládlo mnohem víc – poznat ochotu, odvahu, nadšení, pracovitost, samostatnost, laskavost a mnoho dalších ctností, které nás tímto táborem provázely a jež jsme se po celý tábor učili rozeznávat při každodenním snažení u sebe i u druhých. Z tábora jsme odjížděli s dobrým pocitem ze složených slibů, splněných výzev i zkoušek a vzájemného přátelství, a s těšením na vše, co naše oddílové společenstvo čeká v dalším skautském roce.