tábor

Čtyři posádky dobrodruhů se pod vedením Královské akademie věd vydávají spolu s Tristanem na pouť za spadlou hvězdou. K tomu mají pomoci sněženka a starý dopis se svíčkou, které je potřeba nejprve najít. První překážkou při hledání, kam hvězda spadla, je zeď, která u stejnojmenné vsi odděluje dva světy - běžný před zdí a magický za zdí, jež skýtá mnohá dobrodružství. Hvězda Yvaine je nalezena, jenže při zpáteční cestě ji zajala zlá čarodějnice, dobrodruzi ji však získávají zpět a následně se dostávají na loď kapitána Shakespeara, s nímž loví blesky, prodávají je na trhu co nejvýhodněji a nakonec svedou bitvu se Septimovými vojáky. Malým odskokem z děje byla cesta po Planetární naučné stezce a návštva aquaparku. To ale opět zaúřadovala čarodějnice, která Yvaine opět unesla, nastal čas rozhodujícího boje, který posádky dobrodruhů vítězně zvládly. Během tábora si účastníci zlepšovali své nejen skautské dovednosti a znalosti při plnění Hvězdných zkoušek a zažili mnoho hezkých chvil.

Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh. Tady, ve zdi, se mladý Tristran Thorn zamiloval do krásné Viktorie Foresterové. Ale Viktorie je chladná a vzdálená - tak vzdálená jako hvězda, kterou jednoho mrazivého říjnové večera ona a Tristran vidí padat z nebe. Aby získal Viktoriinu přízeň, přísahá Tristran, že spadlou hvězdu najde a přinese ji své milované.

I my se spolu s Tristanem vydáme na dobrodružnou cestu za svou hvězdou.

Když na podzim minulého roku přišel Huntka s nápadem uspořádat další letní tábor jako splutí polské řeky Pilica a následnou krátkou návštěvu Ostravy, považovali to všichni za zajímavý, ale těžko uskutečnitelný záměr. A uplynulo několik měsíců a my jsem jednoho deštivého rána uprostřed července stáli před šesti plně naloženými auty a dvěma vozíky s loděmi. Náklad byly lodě, vesty pádla, lodní vaky, stany a samozřejmě účastníci. K tomuto okamžiku vedla dlouhá cesta plná příprav a práce. Po 800 km po německých a polských dálnicích a silnicích jsme do cíle dorazili až v noci, a tak se hned šlo spát. Druhý den ráno jsme začali připravovat lodě a výstroj k vyplutí a také zkoumali místní podmínky. V těchto místech je řeka Pilica ještě vcelku malý, zato svižný a meandrující potok s poměrně čistou vodou. A v řece a všude kolem písek, na který po pár dnech začali být někteří jedinci alergičtí.

Na dva týdny na začátku srpna se skauti z ORIONu a Bystřiny vypravili společně s Kontim, Aničkou a jejich rodinou na skautsko trampský tábor-vandr na Zakarpatskou Ukrajinu - Podkarpatskou Rus. Zázemím nám byl dům rodičů Aničky ve vesnici Kušnycja. Podnikli jsme několik výletů do nejbližšího okolí, do měst Užhorod a Mukačevo, do Koločavy a Sinovírského národního parku, pozanli jsme život, kulturu, radosti i strasti zdejších obyvatel - Rusínů, v oblasti, která kdysi byla součástí Československa.

Na letní tábor jsme se vydali stejně jako loni na tábořiště kolínských skautů v Zahájí na břehu řeky Sázavy a strávili zde dva týdny. Po rozkřiknutí se zprávy o nálezu obrovského množství zlata na Aljašce se vydává 20 zlatokopů rozdělených do 4 rančů za svým mámivým snem. V El Pasu se snaží zajistit si dostatek vybavení na náročnou cestu a ještě těžší pobyt v severských končinách - loví králíky, stávají se pašeráky, aby si vydělali dostatek dolarů. Pak už se vydávají parníkem do přístavu Dyea a dál pěšky přes Chilkoot a Bílé sedlo k vodám Yukonu, na němž bojují s obávaným Bílým koněm, nebezpečnou vlnou. Když po útrapách cesty dosáhli města Dawson, čeká je závod o claim, zápas muže proti muži, překonávání mostu přes rokli a plavba po řece Bonanze (Sázavě).

Krásné dva týdny strávili alnitačtí na letním táboře v Krapicích u Františkových Lázní, kde prožívali táborovou hru Cesta kolem světa. Během čtrnácti táborových dnů navštívili celkem 10 zemí, jejichž zvyky, památky či zajímavosti si představili pomocí bohatého programu plného soutěží, bojovek, vodáckých aktivit, i pomocí vaření jídel typických pro cizokrajné země či přání dobré chuti místními jazyky. S největším úspěchem u dětí se setkala například hra na japonské lovkyně perel, zajímavým zážitkem byl i život o chlebu a vodě v Somálsku, po kterém následovala dražba jídla získaného přepadením nákladní lodě. Skauti se vyřádili při přípravě opery v Sydney i při pašování drog z Mexika do Ameriky. V Číně vařili čínu, v USA hamburgery, ve Francii francouzské palačinky... na Antartidě si dokonce vlastnoručně lovili a připravovali ryby takzvaně od A do Z.

Na jarní tábor oddílu Mintaka jsme vyrazili do jižních Čech na skautskou základnu Švýcarák Nové Hrady. Jedná se o historickou loveckou chatu s příjemným a pohodlným ubytováním. Náš tábor byl pokračováním celoroční oddílové hry inspirované Knihou džunglí. Tábora se zúčastnilo 15 dětí našeho oddílu. Děti si užily spoustu her a činností se zaměřením na zdravovědu, táboření a lov zvěře v džungli. Také jsme si udělali výlet do nedaleké zoologické zahrady, která nás překvapila množstvím a rozmanitostí zvířat, např. 2 druhy tygrů, lvů a dalších šelem. Někteří našli odvahu si pohladit i buvola. Velkým překvapením byla i kolekce desítek jedinců jedovatých kober. Také jsme navštívili Terčino údolí s nádherným ledopádem a historické město Nové Hrady se zámkem a hradem.

Vydáváme se do Strakonic na skautskou základnu Křemelka, která se na týden stává naším domovem a východištěm pro výpravy po stopách polárníků Scotta, Amundsena a Shackeltona. Sestavením posádek vznikají čtyři polární expedice, které se svými veliteli a za pomoci lodivodů budou dobývat severní a jižní póly. Začínají sháněním sponzorů a stavbou lodi, po překonání oceánu pokračují na saních a sněžnicích, staví si iglú, zakreslují mapu Antarktidy a hledají magnetický pól, k němuž postupují v mlze, loví tuleně a medvědy, k cestě na pól se snaží využít letadlo a vzducholoď, po jejímž ztroskotání hledají trosečníky, aby nakonec stanuly na jižním pólu. Každý z polárníků plní Námořní zkoušky, v nichž získává dovednosti plavčíka, kuchaře, kormidelníka a kapitána. Při večerním slovíčku se věnujeme příběhům polárníků a návaznosti jejich charakterů ke skautským ideálům. Podnikli jsme i prohlídku města s průvodcem, vydáváme se na výlet na naučnou stezku Švandy dudáka, do bazénu, hrajeme divadlo a věnujeme se také dalším skautským i zábavným aktivitám. Prožili jsme týden plný nádherných chvil.

Arktos, souhvězdí Medvěda, dominující na severní obloze, dalo své jméno severním oblastem. Řekové docela přirozeně z něho odvodili slovo Antarktos, značící oblasti jižní, protilehlé zemím severu. Tak se zrodily Arktida a Antarktida. Co bylo důvodem, že se člověk vydal do těchto nehostinných oblastí? Co zde hledal? A kdy to bylo poprvé? To jsou možné otázky, které nás dnes napadají.

Odpověď na první dvě není těžká: Na severu hledali mořeplavci novou cestu do Číny a do Orientu. Ať už kolem pobřeží Kanady (tzv. Severozápadní cesta) nebo kolem severního pobřeží Asie (tzv. Severovýchodní cesta). Na jihu hledali bájnou Jižní zemi (Terra Australis). Na třetí otázku není snadná odpověď. Co budeme považovat za výpravu na sever či na jih? Osídlování Grónska Vikingy? Nebo na jihu obeplutí mysu Dobré naděje?

Dva červencové týdny strávil tentokrát oddíl Alnitak v hlubokých hovzdech Krušných hor na tábořišti Vysoká Jedle u Nejdku. Nezapomenutelných šestnáct dní jsme se učili navzájem si pomáhat, abychom všichni spokojeně prožili náš letní tábor. Během něj jsme zažili plno veselých zážitků – například horolezení, několik nočních dobrodružství, návštěvu kamarádek z Mikanu na jejich táboře u Mariánských Lázní, turnaj ve frisbee či vybice, vlastnoruční stavění kárek, vaření kuřete v zemi či galavečer proměněný v pořádně rozjetou tancovačku... Většina táborových dní probíhala ve znamení jednoho z deseti skautských zákonů a nové písničky. Bohužel většina táborových dní probíhala i ve znamení bouřky, deště nebo aspoň přípravy na něj, ale to nás neodradilo. Bavilo nás, že jsme si celý chod tábora obstarali sami – od stavby podsad přes vaření na pravých vlastnoručně stavěných táborových kamnech, přes nákupy, na které jsme jezdili do nejbližší vesnice na kolech, přes noční hlídky, u nichž jsme chtě nechtě posílili svou statečnost, přes závěrečnou hostinu, na jejíž přípravu se všichni s chutí vrhli – asi proto, že šlo o jídlo... až po bourání tábora. Občas bylo únavné neustále přikládat ruce k dílu, ale dva týdny nám ukázaly, že v partě skvělých kamarádů společně dokážeme, o čem se nám nikdy nezdálo.  

Stránky